Čau děcka tak tu pro vás mám další díl povídky Můj Příběh z Bronxu tak si to užívejte..už moc dílů nebude xD
Ještě nějakou dobu jsme si o tom povídali já mu taky řekla co se stalo mezi mou a Sonnym ale bylo vidět že Seemu je opravdu na nic.
Navíc ti lidi ho chtěli zabít což bylo ještě horší.
"Musíš si promluvit se Sonnym…jeho to fakt mrzí"už se trochu uklidnil
"Mě to taky mrzí…ale on mi ublížil."
"Byl z toho všeho na nervy….je z toho fakt hrozně špatnej."
"A co já nejsem z toho copak špatná?"pořad jsem nechtěla povolit
"Jen si sním prosím promluv."
Neodpověděla jsem,jen jsem s nepřítomným výrazem přikývla.
"Fajn tak já půjdu,Sonny mě chce mít pořad na očí tak…"
"Dobře"usmála jsem se ještě jsem ho naposledy objala.
"Buď opatrný"pohladila jsem ho po zádech
"Díky"usmál se a odešel
Šla jsem se podívat na malého který spokojeně spinkal.Byl tak krásný.Pohladila jsem ho po hlavičce.
Pak jsem zvědavě vykoukla z okna jestli je Sonny před barem.
Byl tam seděl na židli s nikým se nebavil jen se nepřítomně díval na projíždějící auta a každou minutu se díval na hodinky nebo kontroloval mobil a nebo zase jen měl hlavu ve svých velkých dlaní.Nemohla jsem od něho odrhnout oči až do té chvíle než jsem viděla Seeho vycházet z domu a šel k nim.Došel k němu,See ho poplácal po rameni pak si See sedl vedle ale nic si neřekli.
See mu začal něco říkat ale skoro to vypadalo že Sonnyho vůbec nevnímá.
Pak See do něho bouchl jako aby se probral.
Sonny se jen na něho podíval přikývl,zvedl se ze židle a šel směr můj dům.
Nevěděla jsem co mám dělat,vzala jsem si malého do náruče,vzala jsem taky kočárek a šla se jakoby projít.
Sonnyho jsem potkala před domem.
Dělala jsem že jsem překvapená co tu dělá ale nevím jestli se mi to povedlo.
"Ahoj…"jen pozdravil
"Ahoj.."jen jsem odsekla
"Můžu s tebou mluvit?"říkal to svým klidným hlasem a já bojovala se svýma očima aby se na něho nepodívali ale já svůj boj jako vždy prohrála.
"Už semnou přece mluvíš"no co vám budu vykládat nešetřila jsem ho
Jen přikývl jako by to už vzdal,nechtěla jsem to tak nechat.
"Jdeme se projít…"prostě jsem neodolala
"Fajn"jakoby se v něm objevila znovu naděje
"Ale za chvilku tam asi začne pršet…"řekl
"My to risknem"zadívala jsem se mu do očí jako tenkrát ale nevydržela jsem to dlouho opět se to ve mně objevilo.
"Fajn..."vyšli jsme před dům.Zamířili jsme k baru,šli jsme dost pomalu celou dobu jsme ale nic neřekli.
"Hele kdopak se na nás přišel podívat…"řekl Eddie..Eddie byl další ze Sonnyho kumpánů.
"Ahoj všichni…"snažila jsem se usmát ale moc mi to nešlo.Sonny nic neřekl pořad nic neříkal,vypadalo to že je hrozně nervózní ale přitom vyrovnaný jako vždycky.
Pak k nám došel Jimmy.
"Ukažte mi toho kloučka…"řekl a nahýbal se ke kočárku
"Jen se podívej…"odhrnula jsem peřinku aby na malýho Sonnyho pěkně viděl.
"Už je to velkej kluk"celou dobu se hrozně usmíval
"Můžu si ho na chvilku půjčit?"zeptal se
"Jo jasně"usmála se a opatrně aby se neprobudil jsem ho vyndala z kočárku a dala ho do náruče Jimmymu.
"Díky"usmál se a šel za zbytkem party aby se pochlubil koho má v náruči.
Jen jsem se na ně usmívala pak jsem si opět všimla Sonnyho že pořad není ve své kůži.
"Za chvilku budeme zpátky…"řekl Jimmymu a vykročil dál po ulici
Nevěděla jsem co mě čeká,bála jsem se co když už mu prostě nejsem dobrá.Začala jsem být ještě víc nervozní..Šli jsme už asi 10 minut a Sonny pořad nic neříkal jen občas se už něco chystal říct ale jakoby si to rozmyslel a radši dál mlčel.Tenkrát už jsem to prostě nevydržela a řekla.
"Tohle tvoje věčný mlčení mě pěkně štve…"zastavila se a dívala se na něho
"Co mi chceš?Chceš to ukončit??"už jsem opravdu nevěděla co se děje
"Ne to ne!"konečně něco řekl
"Tak co?"řekla jsem už zoufale.Najednou začalo mírně poprchávat a pak už začalo hrozně moc pršet.Nemuseli jste ani moc dlouho stát na dešti a už jste byli na kost promočení.
"Neměl jsem to dělat.Nechápu kde se to ve mně vzalo….nikdy bych ti doopravdy neublížil…"chtěl pokračovat ale jen rozhodila rukama a šla směrem zpátky do baru
"Christine co mám dělat aby jsi mi odpustila?"držel se tak dva kroky za mnou
"Ani nevíš jaký to bylo…nikdy ses ke mně tak nechoval a prostě musíš chápat jsi mafián a já nevím co od tebe mám čekat!"otočila jsem se na něho opět se slzami v očích.
Šla jsem pořad dál,byla jsem už úplně mokrá,ulicemi Bronxu teklo spousto vody.Nemohla jsem uvěřit že během těch 10 minut co prší se může být na zemi tolik vody.
"Nemusíš mi pořad připomínat kdo jsem…nejsem na to zrovna moc pyšnej…i já mám mozek,oči, nos a taky hlavně srdce."tyhle slova jsem od něho tak milovala.
"Srdce který ještě tak nebolelo jako právě teď.Nechci aby jsi odešla z mýho mizernýho života."šla jsem pořad dva kroky před ním ale moc dobře jsem věděla že skoro brečí.
"Miluju tě Christine!!Hrozně moc!!Tak mi dej sakra ještě šanci…"tenhle zoufalý tón Sonnyho hlasu jsem ještě neznala.Nakonec jsem konečně zastavila,prudce se otočila chytla ho za kravatu přitáhla k sobě a začala líbat.
Začala jsem ho líbat tak vášnivě jako jsem ho ještě nikdy nelíbala.Velké kapky deště jedna za druhou na nás padali ale nám to bylo jedno.
Sonny konečně pochopil co se děje a vložil se do toho ještě víc,rukama se mi omotal kolem pasu a prostě jen líbal.
Jakoby se zastavil čas a mi tam prostě jen stáli líbali a objímali uprostřed ulice.
"Něco mi musíš slíbit"odlepila jsem se na chvíli od něho
"Cokoliv.."Naše čela byli vzájemně opřena o sebe a naše oči se od sebe nemohli odtrhnout
"Už nikdy,ale opravdu nikdy už to neuděláš."
"Slibuju"vzal mě za krk a něžně mě políbil
"Nikdy bych ti doopravdy neublížil."pohladil mě po mokré tváři
"Dobře už ti věřím"opět jsem ho políbila.
Pořad jsme měli hroznou potřebu se sebe dotýkat,nešlo to ovládat.
"Je mi zima"řekla jsem a zasmála se
"Jo mě taky…"Sonny se taky zasmál pak mě chytl za ruku a šli jsme po celé Belmont Street směr bar,šli jsme pomalu ale přitom už jsme se nemohli dočkat až budeme doma.Naše pohledy hodně napovídali.
"Skočím jen pro kluka a pak hned půjdeme"zastavila jsem se před barem ale Sonny mě opět chytl za ruku a přitáhl k sobě
"On to bez nás chvíli vydrží"usmál se projel mi rukou po mokrých vlasech
Oplatila jsem usměv.Tenkrát to netrvalo dlouho a dostali jsme se do mého starého bytu.
Prošla jsem bytem zamířila jsem k radiu a pustila ho.
Pamatuji si že tam zrovna hrála nějaká klavírová písnička,byla dost pomalá a taky hodně romantická což nám zrovna tenkrát dost bodlo.
Byli jsme tenkrát dost promrzlí tak jsme se prostě potřebovali nějak zahřát. :-D
Šel ke mně blíž pohladil mě po mokré tváři,chytla jsem ho na té tváři za ruku a usmála se na něj.
Pak jsem mu rukama přejela po mokrém saku a shodila jsem ho z něho.
Pořad jsme měli potřebu se sebe dotýkat,líbali se,hladili se a přitom ze sebe shazovali mokré oblečení.Nakonec jsme skončili na zemi vedle postele drželi se za ruce přejížděli prsty po našich snubních prstýnkách.
















http://cesko-slovenskasuperstar.blog.cz/