close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

L'amore è più forte di dio-2.díl

6. července 2009 v 17:50 | IONEL |  L'amore è più forte di dio
Tak a je tu další díl mé povídky L'amore è più forte di dio.Ten kdo viděl film nebo četl knížku no myslím že mu bude připadat jakobych to celé opsala.. xD jaj lidi ten základ tam je ale je to jakoby z pohledu někoho jinýho..ale je jasný že tam ten základ bude..nejsem totiž žádnej Dan Brown abych tohle vymyslela xD tak doufám že se bude povídka líbit a že mi zase napíše svůj názor..děkujuuuu x) pa pa hezký počteníčko x)




Netrvalo mi moc dlouho a zabalila jsem si všechny své věci a už jela taxíkem na letiště.
Byla jsem tam něco kolem 6 ráno a když jsem na přepážce řekla své jméno i hned mě bez všech kontrol odvedli k tryskáči.
Jak jsem tak šla spolu s doprovodem nějakých dvou mladých kluků,kteří tu asi byli na tahání tašek tak se mi při pohledu na tryskáč tak zvláštně sevřel žaludek.
Lítání mi nikdy nevadilo ale tohle bylo poněkud něco jiného.
Tašky mi donesli dovnitř a já se pak posadila na své místo.Seděla jsem v tom obrovském tryskáči úplně sama.Byl opravdu luxusní ale sama jsem se tu prostě necítila dobře.
Netrvalo ani půl hodiny a pilot na mě zavolal že už pod sebou máme Řím.
Byla jsem opravdu překvapená i na tryskáč mi to připadalo dost krátké.
V duchu jsem si představovala mapu Itálie abych si vlastně uvědomila jak daleko je San Marino od Říma.Po pár vteřinách přemýšlení jsem zakroutila hlavou pro blbost své otázky a dívala jsem se okýnkem na obrovský historický Řím.Bylo to už několik let co tu jsem tu byla naposledy.To mi bylo 14 a byla jsem s rodinou na dovolené v nedalekém letovisku San Benedeto Del Tronto a výlet do Říma a pak i do Vatikánu byl součástí dovolené.
Řím se mi už tenkrát hrozně líbil a snad ještě víc Vatikán.Ale teď mi je 29 a letím jsem tryskáčem.
,,Není to šilené?" řekla jsem si v duchu sama pro sebe a uchechtla se tomu.
Okýnkem jsem zpozorovala krásné Koloseum pak i Forum Romanum vzpomínkami jsem se vracela do té doby co jsem tam dole stála naposled.Jednou bych ráda všechny ty úžasné památky zase ráda prošla.
Pak můj zrak spatřil obrovskou kopuli Baziliky Sv. Petra..pořad je tak nádherná.
Usmála jsem se sama pro sebe.
"Benvenuti in Vaticano.(Vítejte ve Vatikánu)"zavolal na mě pilot,který si nejspíš všiml s jakým zájmem sleduji Vatikán.Za pár minut jsem už vystupovala ven.
Tentokrát jsem si tašky radši vzala sama.
Vystoupila jsem ven a náhle mě zaplavil pocit úlevy z toho že stojím pevnýma nohama na zemi.
"Vítejte ve Vatikánu."otočila jsem se za hlasem.Naproti mě šli tři muži.Ten ve předu byl oblečený v černém saku s bílou košilí a černou kravatou měl také černé vlasy a menší bradku.
Ti dva měli oblečenou proužkovanou modro zlatou uniformu Švýcarské gardy a v ruce měli halapartny.
V duchu mě to jako vždy rozesmálo.
"Jsem poručík Ernesto Olivetti mluvili jsme spolu po telefonu."potřásli jsme si rukou

"Ukažte pomůžu vám"vzal mi z rukou jednu z tašek a šli jsme pryč od tryskáče
"Tak co se tedy stalo?"začala jsem i hned
Mírně se ohlédl za sebe na ty dva vojáky a pak se podíval zpátky na mě.
"Ještě chvíli počkejte prosím.."
Jen jsem přikývla a pokračovali jsme dál.
"Omlouvám se je tu hrozný chaos..je tu plno lidí kteří čekají kdy začne Konkláve a.."
Zastavila jsem se.Bože jak jsem na to mohla zapomenout.
"Souvisí to nějak se smrtí Papeže?"řekla jsem skoro šeptem
Olivetti se mi podíval přímo do očí.
"Ne slečno"zdálo se mi to nebo se snažil zakrýt to že se ho to dotklo
Opravdu jsem na to málem zapomněla je to něco přes týden co papež zemřel.Prý to byla náhlá mrtvice.
Byl to opravdu hodně oblíbený a hodně pokrokový papež..i já se neubránila slzám když jsem se to dozvěděla.
"Kam teď jdeme?"vyhrkla jsem na poručíka
"Do centra Švýcarské gardy.. za mým šéfem..říkal jsem mu že jsem pozval dva lidi kteří by nám mohli pomoci..popravdě moc se o to nezajímal..má toho teď jaksi moc."řekl to s takovým omluvným tónem
"Chápu"a současně jsem i přikývla
Došli jsme ke velké budově.Před vchodem stáli gardisté a i hned Olivettiho viděli dali se do pozoru.
Olivetti jen přikývl a vešli jsme dovnitř.
"Madam tady radši neříkejte nic co by se mohlo někoho dotknout..co se týče církve a podobně..někteří lidé tu berou svoji práci až moc vážně."usmál se
"Dobře"řekla jsem si že už radši budu mlčet prošli jsme několika místnostmi a nakonec jsme skončili v té největší.
Všude bylo spousta stolů s počítači,na stěnách byli plazmové televize a telefony se tu navzájem přeřvávali.
"Odnesu vám ty tašky k sobě do kanceláře a pak hned půjdu za šéfem."
"Fajn.."lepší odpověď mě nenapadla
"Zatím se tu můžete posadit"přikývla jsem a posadila se na jednu z několika židlí.
Rozhlížela jsem se kolem sebe,dívala jsem se po Olivettim jestli už náhodou nejde.
Pak jsem si všimla muže,který vešel do místnosti spolu s dalším takovým gardistou,kterých tu byla spousta.Všimla jsem si ho proto že vypadal stejně zmateně jako já.Gardista ho posadil na židli vedle mě a řekl mu že za chvíli se ho někdo ujme.
Podíval se na mě a jen přikývl a pak se dál rozhlížel po místnosti.
"Celkem frmol co?"promluvila jsem na něj s úsměvem
"To rozhodně"oplatil mi úsměv a vypadalo to jakoby se mě chtěl na něco zeptat ale záhy mu došli všechny slova.Začala jsem tedy znovu já.
"Taky jste tu na přání Vatikánu?"když jsem to vyslovila uvědomila jsem si jak trapné to je.Třeba se semnou bavit vůbec nechce.
"Ano přesně..ale vlastně vůbec nevím co tu dělám..jsem tu jen díky nějakému obrázku,který mi poslali faxem."
Zasmála jsem se.Podíval se na mě udiveně.
"No víte..heh..jsem na tom úplně stejně"řekla jsem víceméně pobaveně
"Opravdu?"
"Ano..jsem psycholožka moje specializace je myšlení různých únosců,vrahů,sebevrahů a podobně."
Muž s hnědými vlasy a hnědými oči ve kterých měl zvláštní jiskřivé nadšení jen přikyvoval.Prohlédla jsem si ho od paty až dolů..měl tmavý oblek a pod ním šedou košili.Tipla bych že mu bylo něco přes 40..přejížděla jsem mu očima prsty ale snubní prstýnek jsem nenašla..Starý mládec.
"Co vy?"zajímalo mě to no xD
"Jsem profesor na Harvardské univerzitě..obor Symbologie."
"Wow páni..musí to být zajímavá práce"
"Asi tak zajímavá jako ta vaše"usmál se
"Christine Hlouskova"podala jsem mu ruku
"Robert Langdon"podal mi ruku a usmál se
"Ten Robert Langdon?"vyvalila jsem na něho oči
"Vy mě znáte?"divil se
"Ale jistě četla jsem vaše knihy a pak ten Da Vinci..no páni..divím se že vás se vůbec pustili."
Zasmál se.
"Víte že já taky"
Pak jsem uviděla Olivettiho jak mluví k nějakému muži k nám obracenému zády.
Olivetti pak zamířil rovnou k nám.
"ÁÁ Profesor Langdon děkuji že jste se dostavil tak rychle"
"Není zač..rád pomůžu."
"Budu k vám upřímný..můj nadřízený vás nemá rád..víte..on je silně věřící a.."
Langdon mu skočil do řeči.
"To je v pořádku..opravdu"pousmál se
"Děkuji"pak se obrátil ke mně
"Madam..vás uvidí naopak velmi rád…i když nebudu mít na vás rozhodně moc času."
Pokrčila jsem rameny.
"No co se dá jiného dělat.."
Olivetti se ohlédl..
"Už jde.."zašeptal a postavil se vedle mě
"Kapitáne..to je slečna Christine Hlouskova a to je profesor Robert Langdon."
"Jsem rád že jste přijala naše pozvaní jsem kapitán Richter.."usmíval se na mě z toho může vyzařoval určitý respekt ale když se usmál pomalu se vám podlamovali kolena.Tělo měl skvěle vypracované a světle hnědé vlasy na krátko ostříhané..měl tmavě modrý proužkovaný oblek a pod ním bílou košili s modrou kravatou.
"A profesor Langdon.."podal mu také ruku na přivítanou
"Těší mě"řekl Langdon
"Vy tu jste na přání našeho poručíka Olivettiho..a tak doufám že tu budete aspoň k něčemu užitečný."
Langdon se jen pousmál na otevřeností kapitaná
"Je tu moc lidí..raději se přesuneme do mé kanceláře.."pokynul rukám ke skleněné místnosti
První šel Olivetti hned za ním Langdon a pak já a poslední byl Richter.
Vešli jsme dovnitř všichni tři jsme se posadili na volné židle.
"Tak abych začal.."Richter se posadil za svůj stůl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elkaelka Elkaelka | Web | 6. července 2009 v 18:33 | Reagovat

moooc krááásnééé a napínavé :D
už aby tady bylo pokráčko :D

2 Jolka Tvoje→♥Sbéčko♥← Jolka Tvoje→♥Sbéčko♥← | Web | 6. července 2009 v 20:07 | Reagovat

hej tak takhle jsem napjatá už dlouho nebyla xD :D honbem pokráčko!:D

3 Patty Patty | Web | 6. července 2009 v 20:44 | Reagovat

moooc pěkné, už se těším na pokračování :-) diplomek za SB už je hotový ;-)

4 Chicago ► WaT SB ◄ Chicago ► WaT SB ◄ | Web | 6. července 2009 v 20:57 | Reagovat

Fakt napínavý, se těším na pokráčko. :-)

5 Taylorova99 LIEV SB Taylorova99 LIEV SB | Web | 6. července 2009 v 22:26 | Reagovat

uzasne:)Dr. Langdon toho zboznujem:)super poviedka:)ako vzdy:)ale som sa chcela spytat co bude s pribehom z Bronxu?:)

6 [Lady]..Ł€NDUŁK@ ♥SB♥ [Lady]..Ł€NDUŁK@ ♥SB♥ | Web | 6. července 2009 v 22:43 | Reagovat

velmi zajímavé rychle pokráčko :-)

7 Taylorova99 LIEV SB Taylorova99 LIEV SB | Web | 6. července 2009 v 23:22 | Reagovat

By si ho mohla zverejnit:)ja nad tym stale rozmyslam ako to dopadne:)a ty si to vtedy tak usekla:)

8 Cathy your SB Cathy your SB | E-mail | Web | 7. července 2009 v 8:55 | Reagovat

Supééér !
Rychlo pokráčko ... !

9 D-i-d-l-i-n-q-a D-i-d-l-i-n-q-a | Web | 7. července 2009 v 12:38 | Reagovat

máš u mě cenku :-)

10 Danča Danča | Web | 7. července 2009 v 15:25 | Reagovat

Přiznávám, že je to jedna z mála povídek, co mě opravdu baví! :o) Asi proto, že ten film sám o sobě se mi moc líbil stejně tak jako se mi líbí styl, kterým píšeš. Určitě pokračuj, těším se! :o)

11 Dana Dana | Web | 7. července 2009 v 15:41 | Reagovat

Tak že by začal a jako o čem? :D Super! :D

12 Anička Anička | E-mail | Web | 7. července 2009 v 16:05 | Reagovat

ty jo, no hustý...jsem napjatá....těším se na další dílek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama