close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Můj Příběh z Bronxu IX

13. února 2009 v 12:02 | IONEL |  Povídka-Můj příběh z Bronxu
Tak a je tu další díl povídky.No co vám budu říkat byla to celkem dlouho pauza.Nešlo o to že bych to neměla napsaný ale taky se museli opravit chyby a taky aby všechny věty dávali smysl atd.
No však to znáte.
Když si to tak čtu tak to je další díl Love Story xD
Jako no pořad to tak nebude ale ještě si chvilku budete muset počkat.Jinak hezký počteníčko a doufám že tu zas necháte nějakej hezkej koment díky lidi x)




Můj Příběh z Bronxu IX

S přípravami na svatbu jsme museli pospíšit, nechtěla jsem se totiž vdávat s
obrovským břichem.Brali jsme se v jednom místním kostele, Sonny to tam znal a See
tam chodil každý týden ke zpovědi.
Bylo to tam krásné a taky dost velké a to jsme potřebovali. Sonny totiž pozval
všechny se přátele a těch bylo opravdu dost. Já pozvala ty své, ale těch moc
nebylo, protože jsem pořad cestovala. Ale přijeli i moje tři nejlepší kamarádky z
České republiky, moje rodina se o tom bohužel dozvěděla pozdě, takže od nich tam
nikdo nebyl což mě dost mrzelo.
Jinak bych se ráda vrátila k tomu kostelu. Jak jsem říkala, Sonny to tam znal, ale
tím způsobem že tam 10 let nebyl.
Když jsem se ho ptala, proč se vyhýbá svatbě v kostele, řekl mi, že se za své
hříchy bojí bohu podívat do očí.
Pár dní před svatbou do kostela zašel a vyzpovídal se a to už se mu hned
ulevilo.
Takže svatba byla v kostele a hostina nemohla být jinde než v baru u Divokých karet.
To jsem zase protestovala já, protože v baru, kde se pomalu nedalo dýchat jak tam
bylo zakouřeno, jsem si svoji svatební hostinu zrovna nepřestavovala.
Ale Sonny mě přemluvil a bar u Divokých karet dal do pořádku.
Opravdu mě to dost překvapilo, byl tam čistý vzduch a taky hodně uklizeno.
Navíc jsme si objednali svatební firmu, která vše organizovala.
Měla jsem krásné dlouhé šaty, které mi pěkně zakrývaly doposud narostlé
bříško, měli jsme taky velký svatební dort.
Nemělo to prostě chybu, Sonny říkal, že kdyby to mělo chybu tak si to s tou
svatební firmou pěkně vyřídí, tak asi proto se dost snažili.
Už to bylo zhruba 4 měsíce po svatbě a já měla 14 dní do porodu.
Líbánky nás čekaly až po porodu, mimochodem hrozně jsem se těšila, navíc jsem
neměla tušení kam mě chce Sonny vzít, takže asi chápete, že jsem se opravdu
těšila.
Zrovna jsme leželi v posteli a Sonny mě hladil po velkém bříšku a já jen tak
relaxovala.
"Co myslíš že to bude?", dal mi pusu na bříško a pak si ke mně lehl.
"To nemám tušení…co bys radši?"
"No já nevím…hm…asi kluka…protože by to byl můj nástupce," zasmál se.
"Ale kdyby to byla holčička tu bych si zas pěkně rozmazloval," znovu se zasmál.
"Momentíček…jak moc chceš do tvé práce zatahovat naše dítě?"
"No…hlavně hodně opatrně."chytil mě za ruku.
"Když bude se mnou, nic se mu nestane,"pohlazení po tváři.
"Doufám, že to bude holka," zasmála jsem se.
"Heeeej" začal se smát, pak mu ale zazvonil mobil.
"No?" řekl jen otráveně.
"Dobře Jimmy ,j du tam," pak to položil a podíval se na mě.
"Nic neříkej…" jen jsem se zvedla z postele a šla do kuchyně.
"Lásko no tak…já za to nemůžu" volal na mě.
"Říkal jsi že dneska budeš doma…."
Začal si oblékat sako, pak ke mně přišel chytl mě za ruce.
"Za dvě hodinky jsem tady…" políbil mě, pohladil mi bříško a pak šel.
Byla jsem dost znuděná, navíc s tím břichem jsem byla jak nějaká koule, tak se mi
nechtělo ani nikam jít.
Ale nakonec jsem to nevydržela a vyrazila se aspoň projít, před domem jsem ale
potkala Seeho.
"Ahoj…kampak to kráčíš?" pozdravil a začal na mě chrlil otázky.
"Ale jen se projít…co ty tu vlastně děláš?"
"Chtěl jsem se za tebou podívat…jak se má mimi a tak," usmál se.
"Mimi se má dobře..." pohladila jsem se po břiše.
"Ale tatínek nám zlobí…"t o už nebyl tak spokojený usměv.
"Sonny? Co zas vyvádí?? " byl dost překvapený.
"Ale nic jen…je pořad někde pryč…jsem vlastně dost zvědavá až se to malý narodí a já budu pořád sama.
"A řekla jsi mu o tom?"
"Ne. Pořad mu to naznačuji, ale on má tolik práce, že bych mu s tím asi moc
nepomohla."
"Ale no tak…"objal mě.
"Hele co kdybych s ním promluvil?"
"Já nevím…já…AUUUU!!!" pamatuji si jak mě to na ulici před domem chytlo
"Co je?"
"Já…AU…sakra…" chytla jsem se za břicho.
"Ne…neříkej že budeš rodit???"
"JO!!! Asi to tak bude..auu!" chytla jsem se jeho kožené bundy.
"Jejda…a …a..co mám dělat???" začal být hrozně nervózní.
"Musíš mě zavést do porodnice!!!" zakřičela jsem bolestí.
"Fajn tak jo..jo…jo jo…pojď kde máš auto??" začal mě podepírat.
"Kde asi???V garáži??" pořád dost agresivně.
"Hele já ti nic neudělal…" šli jsme do garáže tam mě posadil do auta.
"Počkej nemám věci…" ještě jsem ho zastavila než jsme vyjeli od domu.
"Božeee.." rychle vystoupil z auta
"Tašku mám v ložnici…..a vem mi mobil" volala jsem na něho.
Netrvalo mu to dlouho a byl zpátky a konečně jsme vyrazili.
"Proč jsem měl vzít mobil?" divil se když zrovna jel stovkou přes Web Street.
"Abys zavolal Sonnymu ne??!!"
"Aháá…" vzal mobil a volal mu.
"Sonny tady See…" omylem prstem zapnul hlasitý hovor tak jsem vše slyšela.
"Co je See?? A proč voláš z mobilu Christine?"
"Víš to bude asi tím že ji právě vezu do porodnice!!"
"Cože?? Jako vážně??"
"Ne dělám si srandu!!!!!"
"Dej mi ho!!" rvala jsem mu mobil z ruky.
"Sonny , jestli to nestihneš, tak tě asi zabiju jasný!!!!!" trošku hystericky.
"Christine, zlato jak jsi na tom???"
"Hádej!!!" řvala jsem.
"No tak vrať mi ten mobil!!!" See mi zase vzal mobil.
"Sonny kde jsi?"
"Měli jsme schůzku na stadionu a teď jdeme právě ven".
"Fajn tak si pohni!!"
"See kurva...dej mi na ni pozor!!"
"Jasný hlavně pohni, prosím"a típnul to.
Za chvíli jsme byli v porodnici a tam se mě hned ujali. Netrvalo to dlouho a
vezli mě na porodní sál. Tenkrát jsem se hrozně bála o dvě věci,t a první byla, aby
bylo miminko v pořádku a ta druhá že to Sonny nestihne.
Celou dobu tam byl se mnou See, ale pořad jsem čekala že se otevřou dveře a Sonny
vejde dovnitř.
Tak se taky stalo, nevešel ale spíš vběhl.
"Lásko….omlouvám se"přiběhl hned ke mně vzal mi ruku a dal mi pusu.
"Já tě fakt asi zabiju!!" nemyslela jsem to vážně,b yla jsem hrozně ráda, že to
stihl.
Opravdu netrvalo dlouho a porodila jsem. Byla to obrovská úleva,byla jsem hrozně
unavená ale přitom hrozně šťastná.
Sonny sebral všechnu odvahu a přestřihl pupeční šňůru.
Když nám oznámili že je miminko zdravé a dávali mi ho do náruče.
Byla jsem neskutečně šťastná a Sonny taky.
Když jsem si všimla Seeho, kterej byl mimochodem taky štěstí bez sebe, v tu chvíli
jsem si uvědomila že se stal vlastně takovej strejda.
"Je to chlapeček"řekl mi doktor.
"Necháme vás chvíli o samotě" ještě dodal a odešel pryč.
"Máme chlapečka" řekl Sonny celý rozzářený.
"Jo…"pohladila jsem toho malého po hlavičce.
"Je tak nádhernej" Sonny ho vzal za ručičku, byla tak malinká že jsme se tomu
museli zasmát.
"Gratuju"ozval se See.
"Děkujem" odpověděla jsem za nás oba.
"Máte už vybraný nějaký jméno?" zeptal se See.
"Jé, no vidíš, na to jsme zapomněli" řekl Sonny.
"Jo máš pravdu, ale jedno bych měla" usmála jsem se.
"Sem s ním" usmál se Sonny.
"Chtěla bych, aby se náš syn jmenoval…Sonny…Sonny Calogero mladší", usmála jsem se
a dala tomu malému pusu na hlavičku.
"Vážně?"s úsměvem řekl Sonny.
"Ano, moc bych to chtěla".
"Tak vítej na světě Sonny"ř ekl starší Sonny.
Od té doby mi chvilku trvalo než jsem se naučila říkat velkýmu Sonnymu jen Sonny
a malýmu Sonnymu Sonny juniore.
Byl to doposud ten nejšťastnější den v mém životě. Pořád dokola jsem si říkala: já
mám syna,my máme syna.
Z nemocnice mě ještě ten den pustili.
See už dávno odjel, ale slíbil že nikomu neřekne že už se nám narodilo
miminko,mělo to být překvapení.
Přijeli jsme do baru Sonny nesl malýho, protože já byla ještě dost unavená.
Nikdo před barem nebyl tak jsme museli vejít dovnitř.
"Pánové chtěl bych vám někoho představit" řekl nahlas Sonny a všichni se na něho
podívali.
"A kurva" a podobné šťastné slova jsme slyšeli všichni se k nám hrnuli a nutně se
na malýho museli podívat.
"Je to kluk nebo holka?" zeptal se Kávěnka.
"Kluk" odpověděla jsem.
"Je hrozně roztomilej" řekl zase tlustej Joe.
"Jak se jmenuje?" zeptal se Jimmy.
Podívala jsem se na Sonnyho a ten zas na mě kývla jsem že to může říct.
"Jmenuje se Sonny Calogero mladší" usmál se a spolu s ním všichni ostatní.
"Hej lidi donesl jsem foťák, tak se vyblejsknem ať má na nás ten drobeček
vzpomínku".
Všichni souhlasili nejhorší ale bylo kdo nás vyfotí nakonec to padlo na nějakého
hosta.
Na fotce jsme měl malýho Sonny v náruči já vedle něho, z druhé strany See a pak
už tam byli všichni ostatní.
Měli jsme co dělat, abychom se tam vůbec všichni vešli.
Nakonec to všichni zapili, až na mě, nechtěla jsem totiž hned první den mít
opilý miminko.
Tenkrát si ho snad každej musel pochovat.
Sonny ale nebyl zrovna štěstím bez sebe, protože když si ho někdo vzal asi
stokrát řekl, ať je opatrný jinak ho zabije. Což mě pokaždé hrozně rozesmálo.
Nejvíc se mu ale líbilo u tatínka. Byl to krásný pohled, Sonny jen zářil a věnoval
se jen mě a malému.
"Je ti podobnej…" řekla jsem, když jsem se na ně dívala.
Sonny se zasmál.
"Myslíš?" podíval se na malýho a vzal mu ručičku.
"Ano" šla jsem k nim a dala malýmu pusu na čelíčko a pak velkou Sonnymu.
"Děkuju" řekl.
"Za co?" nechápala jsem.
"Za tohle" podíval se na malého.
"Nemáš za co."
"Ale mám,podívej se na něho. Je tak nádhernej", pohladil ho po hlavičce. Pohladila
jsem Sonnyho po zádech. V tu chvíli bych opravdu mohla říct že jsem byla šťastná.
Od toho co se nám narodil syn bylo to úplně něco jinýho. Sonny chodil brzo
domů, věnoval se víc mě a malýmu než svým kumpánům. Bylo to všechno tak dokonalé
až toho dne se to vše změnilo.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dana Dana | Web | 13. února 2009 v 12:08 | Reagovat

Kurva a podobná šťastná slova tak to mě dostalo :D:D:D:D Ale kráásný :D

2 Taylorova99 tvoje Liev SB:) Taylorova99 tvoje Liev SB:) | E-mail | Web | 13. února 2009 v 14:45 | Reagovat

Tie nadávky sú tam tak dobre zaformulovane!!!super...uha pokracovanie nech viem co sa to tam stane lebo umrem!!!:)

3 Verušqa Verušqa | Web | 13. února 2009 v 15:27 | Reagovat

Ahoj máš u mě diplom za bleskovku

4 Anička Anička | E-mail | Web | 13. února 2009 v 17:53 | Reagovat

super...nádherný...jenom mám starch, co bude dál...

5 tess ♥ SB ♥ tess ♥ SB ♥ | E-mail | Web | 13. února 2009 v 18:40 | Reagovat

i já se děsím jaké bude pokračování... Tak ať je co nejdřív! =) Jinak i tenhle díl je skvělý

6 týnka týnka | Web | 13. února 2009 v 18:42 | Reagovat

parádní..peckový..tako krásná a něžná jak jsi sama řekla lovestory:)

Moc se těším na další dílek i když se vlastně obávám toho co přijde:)

7 zipik (SB) zipik (SB) | Web | 13. února 2009 v 19:01 | Reagovat

Tak tenhle díl byl bestoví xD měla jsem to řpečtený asi za 3 min jak mě to bavilo :D těšim se na další dílek!

8 Jolka Tvoje→♥Sbéčko♥← Jolka Tvoje→♥Sbéčko♥← | Web | 13. února 2009 v 21:48 | Reagovat

tééda kluka:)krásnýý!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama