close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Můj Příběh z Bronxu VIII

26. ledna 2009 v 19:08 | IONEL |  Povídka-Můj příběh z Bronxu
Už je to tady!!Už je to tady!! xD momentík nepsala jsem to u té minulé? xD
No nic nevadí x)
Lidi hrozně se omlouvám že to tak trvalo ale bohužel nebyl čas to jsem dát.
Musela jsem opravit chyby a taky to všechno znova přečíst atd. xD
No však to znáte,no nebudu dál kecat doufám že jste natěšený na další díl.
A taky doufám že necháte nějakej hezkej koment a taky bych chtěla poprosit aby jste se těch hnusných zdrželi x) Díky




Můj Příběh z Bronxu VIII

"Fajn," hned mě vzal do náruče. Věděla jsem, že nemá tolik síly jako vždycky. Navíc měl pořezanou ruku, ze které mu teklo hrozně moc krve, měl rozbitý ret a taky rozbité obočí a kdo ví co ještě. Já v ten moment měla totiž dost starosti se svými bolestmi.
Rychle se mnou seběhl schody. Musel jít se mnou až k baru, kde stálo jeho auto.
Před barem stáli Sonnyho kumpáni, kteří se hned začali vyptávat.
"Sonny, co je??" pak si teprve všimli že je od krve.
"Co se ti kurva stalo?" pak bohužel zahlídli Lorenze se Seem a trošku jim to došlo.
"Ty šmejde!!" vytáhl Jimmy zbraň ochotný střílet.
"Ne Jimmy!!! To ne…nech ho být!!Všichni ho necháte být!!!", řekl Sonny, a co řekl Sonny, to prostě muselo platit.
"Kam to jedeš?"zeptal se Jimmy.
"Do nemocnice", to mě už pokládal na zadní sedadlo svého kadilaku.
"See, prosím, pojeď se mnou. Potřebuji, aby ji někdo vzadu hlídal", poprosil ho.
"Tati, hned jsem zpátky…pak s tebou chci určitě mluvit!"
"Jen běž!" poplácal ho po rameni. Nepřipadalo mi, že by mu to nějak moc vadilo.
See za námi naskočil do auta.
V nemocnici jsme byli do pěti minut, jelikož Sonny jel celou dobu jako blázen.
Pak mě opět vzal do náruče a nesl mě dovnitř. Tam pomalu nevěděli o koho se mají postarat, jelikož Sonny byl od krve a já se jen držela za břicho.
No pak se mě konečně nějaký doktor ujal a dál si nic nepamatuji. Prý jsem omdlela, ale to už opravdu nevím.
Probudila jsem se až v nemocniční posteli. U mé postele seděl Sonny a držel mě za ruku, ale hlavu mě skloněnou. Nespal, ani se nedíval na zem, ale modlil se.
Těžko jsem rozpotnávala, co říká, ale pak jsem zaslechla "amen",
a bylo mi to jasné.
Pak jsem konečně pohnula rukou, spíš jsem mu jen tu jeho stiskla.
Ihned zvedl hlavu a podíval se na mě s jiskrami v očích jako by zažil nějaký zázrak.
"Ahoj", zašeptala jsem. Byla jsem jak omámená, nešlo mi dobře pohybovat ústy, oči mě pálili, ale žádnou jinou bolest jsem už necítila.
"Christine…", celý se rozzářil.
"Lásko, jak ti je???", přisunul se ke mně blíž, aby mě vůbec slyšel.
"Nikdy mi nebylo líp", pokusila jsem se o úsměv, ale ani nevím, jestli se mi tenkrát povedl.
"To je dobře", pohladil mě po vlasech.
"Sonny?", vyslovila jsem jeho jméno a můj hlas zazněl zděšeně.
"Ano lásko?" pořád se ně mě díval a hladil mě po vlasech.
"Je naše miminko pořádku?" v jeho očích jsem nemohla rozpoznat, jestli je něco špatně nebo naopak.
"Je.",jeho úsměv se roztáhl do široka.
"Nejdřív to vypadalo, že potratíš…, ale pak zjistili,
že jste v pořádku, ale jestli se to bude prý opakovat, tak to nebude dobrý." Ta poslední slova už nebyla tak uspokojivá.
"Christiane, já nechtěl,
aby se to stalo, omlouvám se." Tenkrát bylo vidět že ho to opravdu mrzí.
"Když mi slíbíš, že už se to nebude opakovat, tak se už zlobit nebudu", pohladila jsem ho po tváři.
"Nebude se to opakovat…slibuju." Sonny a jeho parta brali sliby dost vážně, takže jsem se nebála, že by to nedodržel.
"Věřím ti" ,pohlazení po tváři.
V nemocnici jsem byla přes noc a pak už mě konečně pustili domů.
Navíc jsem byla zcela poučena o tom, že se nemám rozčilovat a ani jakkoliv strachovat.
Plus jsem měla ještě přidělené hodiny odpočinku které jsem musela kvůli Sonnymu dodržovat.
Od té doby co jsem vyšla z nemocnice Sonny mě střežil jako oko v hlavě, pořád se o mě staral a nedal na mě dopustit.
Málem bych vám zapomněla říct, co Sonnyho krvácející ruka, naražený ret, krvácející obočí a nevím co ještě. Vypadalo to, že ho už nic nebolí, když jsem to pak zkoumala měl všechno obvázané, vypadalo to že se o něho taky dobře postrali.
Když mě Sonny konečně dovezl domů, šla jsem už po svých sice unaveně a pomalu, ale aspoň mě Sonny nemusel nést v náruči.
Neodvezl mě k mému bytu na Belmont street, ale do svého domu, kde už jsem nějakou dobu bydlela.
Doma se o mě hezky staral a taky mě dostatečně obskakoval. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, ale věděla jsem, že Sonny má dost práce v baru a nevím kde ještě, takže jsem si obstarávala věci sama.
V tomhle stavu jsem byla asi týden, ale pak se to výrazně zlepšilo a já se konečně mohla podívat k sobě do bytu a hlavně do baru, kde se aspoň něco dělo.
Sonny a ostatní neměli tušení že přijdu, zrovna v zadu hráli ty svoje kostky.
Šlo o hru, že jeden po zemi hodil kostky padlo nějaké číslo a vyhrál tolik,
kolikrát to stejné číslo hodil za sebou.Byla to jedna z her,
kterou se bavili,
když zrovna nehráli baseball nebo kulečník, neseděli zrovna před barem a nepovídali si. A když to řeknu rovnou , tak když někoho nemlátili baseballovou pálkou. Ale to Sonny dělal,
jen když ho někdo opravdu naštval.
Šla jsem tedy za nimi dozadu. Nikdo neměl tušení, že tam jsem tak jsem se na ně chvilku jen dívala.
"Kurva, nelep se na mě, víš, že mě to hrozně znervózňuje!!", stěžoval si Sonny na svého kamaráda Joea,
který byl z jejich party asi nejtlustší a tlačil ho od sebe.
"Kávěnko, kurva uhni nemůžu to hodit, když se musím dívat na ten tvůj hnusnej ksicht!!
Frank neboli Kávěnka, říkalo se mu tak protože měl obličej poďobanej jako kávová sušenka. Opravdu na něho nebyl hezký pohled, ale jinak to byl skvělý člověk.
Všichni Sonnyho názor brali a podporovali ho.
Kdyby se mě někdo zeptal, jestli je v téhle ulici bůh, řekla bych: ano právě se na něho dívám.
Sonny byl víc než jen člen party, byl to vůdce, byl to
ten, kdo určuje..no prostě všechno.
Někdo se ho zeptá…mám ho zabít? Sonny řekne ano a ten někdo to prostě bez ohledu na všechno udělá.
Děsilo mě to, ano, ale v téhle čtvrti to tak prostě bylo, Sonnyho prostě jen poslouchali.
Sonny hodil kostky a vyhrál. Jimmy byl jeho pravá ruka, takže posbíral všechny prachy, který Sonny vyhrál a jelo se další kolo.
Když jsem tam tak stála někdo ke mně zezadu přišel na polechtal mě a já se otočila.
"See.. Ahoj", celá jsem se rozzářila. Neviděla jsem ho od toho co se Sonny popral s Lorenzem, takže jsem měla opravdu radost.
Objal mě.
"Rád tě vidím"usmál se.
"Je ti už líp?"
"Jo je…to byl jen takovej zkrat" usmála jsem se.
"Tak to je dobře…proč nejdeš za nima?"kývl směrem k ostatním.
"Ale, jen jsem se tu tak zamyslela…."
"Tak už nemysli a pojď…", přehodil mi ruku přes rameno a šli jsme k nim
"Hele, kohopak jsem našel po cestě" zahlásil do davu a všichni se otočili.
"Ahoj Christine", zahlásili skoro sborově až na jednoho.
"Ahoj lásko," usmál se Sonny a šel ke mně.
"Ahoj, " pustil mě See a předal mě Sonnymu.
Všichni se na nás dívali a to mě dost zneklidňovalo.
"See, hraj za mě prosím," řekl Seemu a pak si všiml že všichni na nás koukaj.
"A vy se kurva starejte o sebe!!" zase zvýšil tón a všichni si opravdu začali všímat opět hry.
"Jsou pořad stejní"usmál se a pohladil mě po tváři.
"Jo to je dobře…"usmála jsem se a dala jsem mu pusu
"Jak to, že nejsi doma? V posteli?"
"Ale no tak, Sonny, víš, že mi je už dobře…", nasadila jsem milej tón abych nemusela zase do pelechu.
"To sice ano, ale měla bys myslet na malý", položil mi ruku na břicho, který už zase o něco povyrostlo.
"To víš, že myslím…ale hlavně myslím na tebe" přejela jsem mu rukou po hrudi až ke krku a polibkem jsem se mu na něj přisála.
"Až tak jo??" zasmál se a políbil mě.
"Jo…" hladila jsem ho po zádech.
"Nechtěla bys sis zahrát kulečník?" hodil na mě takovej ten svůj neodolatelném usměv.
"Hm…jasně." poznala jsem, že kulečník hrát asi nebudeme
"Jdeme si s Christine zahrát kulečník…nechci aby nás někdo rušil, takže kdo tam vejde schytá kulku do hlavy jasný??!!!", řekl všem.
"Jo jasně" a věnovali se zas své hře. Pak mě vzal za ruku a šli jsme do místnosti, kde byl kulečník a zavřel dveře.
"To byla teda rychlost", zasmála jsem se a přitiskla jsem se k němu.
"No to víš,
když je chlap natěšenej…" usmál se a začal mě líbat.
"Jo, to vidím" ještě jsem řekla a pokračovala jsem v líbání, jak jsme se tak líbali, přimáčkla jsem ho ke dveřím což se mu moc líbilo.
Sundal si sako a mě tričko,říkáte si že nám to moje bříško muselo vadit, ale nebylo ještě tak velké aby se to s ním nedalo.
Nakonec jsme došli ke kulečníku. No nebylo to moc pohodlný, ale ohromě vzrušující.
Pak už jsme tam jen spokojeně leželi.
"Sonny,
můžu dovnitř?? Zapomněl jsem si tam cigarety", ozval se někdo za dveřmi, mě chvilku trvalo než jsem poznala kdo to je.
"Kávěnko, vypadni!!" křičel Sonny, aby si dal odchod.
"Ale no tak, Sonny, vezmu si jen cigára a pak hned mizím", nedal se odbít.
"Sonny vstal, oblékl si své černé kalhoty a bílou košili, kterou ani nezapínal, pak si ze saka vytáhl zbraň.
"Sonny…" jen jsem zasyčela .
"Neboj se, chci ho jen vystrašit", šeptal tak,
aby to Kávěnka neslyšel. Pak ke mně přišel podal mi tričko a dal mi pusu.
Já se zatím oblékla a sedla si na kulečníkový stůl.
"Sonny, prosím chci si vzít jen cigára"znovu prosil.
Sonny otevřel dveře a přimáčkl mu zbraň na čelo.
"Co jsem kurva řek??" slíbil,
že nic neudělá a já mu věřila.
"Jo že sem nemáme chodit, ale já slušně zaklepal…a…proč máš rozepnutou košili??"podivil se.
"Ty jsi vážně debil…", oddělal mu od hlavy zbraň.
"Ne, proč ji máš rozepnutou?" pořád nechápal.
Začala jsem se smát.
Sonny o něco víc pootevřel dveře, a když mě Kávěnka viděl sedící jen v kalhotkách a tričku na kulečníkovým stole tak mu to už došlo.
"Ježiši,
já jsem fakt debil…"Sonny se mu začal smát.
"To teda seš…vem si ty cigára a už padej"šel jsi zase schovat zbraň.
Kávěnka si rychle vzal cigarety.
"Omlouvám se, Sonny", začal zase něco vykecávat.
Sonny jen šel, zabouchl mu před nosem dveře a šel si sednou ke mně.
"Miluju tě", zahlásila jsem a políbila ho
"Já tebe taky", oplatil mi to a položil mi hlavu do klína.
Já ho začala hladil po vlasech, pak po tváři a nakonec po krku.
"Chci, aby sis mě vzala." najednou řekl.
"A chci, aby to bylo co nejdřív", pokračoval.
"Ještě ses mě nezeptal, jestli to pořád chci."odpověděla jsem mu.
Zvedl mi hlavu z klína a podíval se na mě.
"Chceš si mě vzít?"
Nic jsem neříkala spíš jsem dělala, že o tom dlouho přemýšlím, ale nakonec se mi úsměv roztáhl do široka.
"Chci si tě vzít…hrozně moc!!!"
Oplatil mi úsměv,
pak mě chytl za krk a políbil.
"Budeš mít tu nejkrásnější svatbu na světě…slibuju", znovu mě políbil.
"Nemusí být nejkrásnější, bude mi totiž stačit,
když tam budeš ty" usmála jsem se pohladila jsem ho po tváři.
"Jo, to budu...no..teda doufám", začal se smát a pak mě začal líbat a povalil mě na kulečník.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dana Dana | Web | 26. ledna 2009 v 19:20 | Reagovat

A já zrovna chtěla napsat hnusnej komentář :D Ne, je to fajn, jsem ráda, že jsou všichni v pořádku. I když...ten poďobanec je opravdu idiot. Ale přijde mi to prostě..až moc velká idylka :D:D

2 Lilly → SB Lilly → SB | Web | 26. ledna 2009 v 19:50 | Reagovat

Tak to jsem moc ráda že máš radost =)

3 Anička Anička | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 20:08 | Reagovat

jééé...to je nádhera...prostě krása...

4 Taylorova99 tvoje Liev SB:) Taylorova99 tvoje Liev SB:) | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 20:14 | Reagovat

super!!!ta Kavenka ma fakt dostala:Deste sa z toho spametavam!!!::Dtak toto ti fakt vyslo:)a ta svadba no juchu...jednym slovom super mega skvele xD...:)jasne ze sa tesim na pokracovanie akoby nie?:)

5 Č!ČinQa♥Tvé SBééénko♥ Č!ČinQa♥Tvé SBééénko♥ | Web | 26. ledna 2009 v 20:21 | Reagovat

to já chwilku taQy...neš sem to proskoumávala..=D...Ae originály sou nejlepčí..=D

6 Anička Anička | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 21:37 | Reagovat

To je úžasný,dobrý hustý.

7 Denča -♥ Tvéé SBééčko které tě má mocko rádo a nece tě ztrati :)) Denča -♥ Tvéé SBééčko které tě má mocko rádo a nece tě ztrati :)) | Web | 27. ledna 2009 v 17:00 | Reagovat

juj krassny,,,, hnusnej komentar k tomuto snad ani nejde napsat xD.....prosteee naaadheraaa.... uz se tesim na dasliiii :D

8 Katushka Katushka | Web | 27. ledna 2009 v 17:16 | Reagovat

fíha,opět si nezklamala..bylo to uh super..těším se jak to bude dál:)

9 Terka a Ginger95 SB♥ Terka a Ginger95 SB♥ | Web | 27. ledna 2009 v 22:17 | Reagovat

je to skvělý, jsem zvědavá jestli se teda vezmou :-)

10 zipik (SB) zipik (SB) | Web | 28. ledna 2009 v 14:56 | Reagovat

Líbilo xD jen čekám furt nějakej průšvih kterej se furt nějak nekoná ... :D No třeba to ještě příjde, těším se na svatbu!

11 týnka týnka | Web | 30. ledna 2009 v 8:17 | Reagovat

to ej jasný že líbilo..parádní kouswek!!!!:-)krásná od začátku až do konce!!!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama