close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Můj Příběh z Bronxu VII

20. ledna 2009 v 22:01 | IONEL |  Povídka-Můj příběh z Bronxu
Tak a je to tady,konečně jsem se k tomu dokopala a dala jsem vám jsem další díl.Vidím že je o povídku vážně zájem a to mě neskutečně těší,doufám že to tak i půjde dál.Jo navíc bych vás chtěla upozornit kdyby něco nedávalo smysl tak to normal přeskočte jelikož jsem přišla na to že se mi trošku zmagořil word a pomíchali se mi nějaké věty,myslím že už jsem to všechno spravila ale nejsem si jistá jestli je to vše... x)
Jinak hezký počteníčko a na další díl se můžete těšit v pátek x)
Opět budu ráda když necháte nějaký hezkej komentář.






Můj Príběh z Bronxu VI


Tenkrát jsem byla v hrozném šoku... tohle jsem opravdu nečekala. Tolik překvapení za jeden den.Dlouho jsem neváhala, vytáhla prstýnek z krabičky a navlíkla na prst. Byl to nádherný prstýnek uprostřed měl kamínek, který se krásně blýskal.
"Ano..vezmu si tě", chytla jsem ho za ruku, aby vstal. Sonny mě přitáhl k sobě a začal mě vášnivě líbat.
Říkáte si: dokonalá "love story", ale tak to neskončilo. Opravdu mi bylo krásně.Čekala jsem miminko s mužem, kterého jsem opravdu milovala a on miloval mě.
Byla jsem v sedmém nebi, ale nebyla jsem až tak hloupá, abych nevěděla, že nebude trvat dlouho a nastane čas, kdy se budu muset vrátit zpět na zem.
Netrvalo dlouho a já se přestěhovala k Sonnymu. Můj byt jsem ale nechtěla opustit, navíc měla jsem tam zaplacený nájem na celý rok, takže jsem neměla v úmyslu se úplně z bytu odstěhovat.
Vzala jsem si sebou oblečení a dalších dost podstatných věcí, ale Sonnyho dům byl kompletně vybaven,
tak jsem si tenkrát dělala zbytečné starosti.
O mém těhotenství a o našich zásnubách nikdo nevěděl. Ani Sonny nikomu nic neřekl, protože se tak trochu bál, jak na to budou reagovat jeho stále svobodní kamarádi.
Nakonec se rozhodl,
že jim to může být…řekl to přesně takhle…u prdele, tak jim to druhý den řekl. Nejdřív z toho nebyli moc nadšení, ale pak si uvědomili, že se jejich boss bude ženit,
a že se mu brzy narodí možný nástupce, tak byli nakonec i rádi.
Nebyla jsem u toho, když jim to řekl, ale See tam prý nebyl a Sonny mi tenkrát řekl, že by byl radši kdybych u toho byla i já.
Ten den jsme seděli v baru. Já Sonnymu seděla na klíně. Už si přesně nepamatuji, co mi zrovna šeptal do ucha, ale v ten moment tam došel See a my jsme mu to chtěli říct.
Nešlo o dalšího Sonnyho kamaráda. Jak Sonny řekl,
See pro něho byl jako vlastní syn, tak proto to bylo trošku složitější.
Ten den See neměl zrovna dobrou náladu. Vlastně přišel do baru jako chodící mrtvola, ale my jsme
nemohli dál otálet.
"See, pojď jsem prosím", Sonny ukázal rukou ať jde k nám a on to hned udělal.
Tenkrát jsem si říkala, že cokoliv chce, to každý udělá.
"Ahoj See", pozdravila jsem ho. Dala jsem Sonnymu pusu na tvář a slezla jsem z něho a posadila se na svou židli.
"Ahoj", pozdravil mě i Sonnyho
"Potřebovali bychom s tebou mluvit", začal Sonny, ale mě trochu zarážel Seeho smutný obličej.
"Fajn", vzal si židli a posadil se naproti nám
"Víš,
chtěli bychom ti říct, že…" Sonny se trošku zasekl, tak jsem to dopověděla za něj
"Jsem těhotná…", chytla jsem Sonnyho za ruku a usmála se na něho
"Díky…", jen s úsměvem řekl a podíval se na Seeho.
"Těhotná? A kurva…no to je užasný vážně gratuluju.", přišel ke mně podal mi ruku a políbil mě na tvář, pak přišel k Sonnymu a dlouze ho objal.
"Děkujeme….a taky by jsme tě chtěli pozvat na svatbu", že by pro Seeho další překvapení.
"Vy se budete brát?" vytřeštil s úsměvem oči
"Ano..", usmála jsem a stiskla jsem Sonnymu ruku. Ten se ke mně naklonil a dal mi dlouhý polibek.
"No, wow,
tak to fakt gratuluju…to je fakt skvělý", usmál se.
"To musíme zapít", usmál se a zakřičel na barmana Tonyho.
"Tři panáky, Tony"
"Tak za prvé žádný tři, ale jen dva…", podíval se na mě a usmál se.
"A za druhé žádný obyčejný pití… Tony je tam vychlazený šampaňský dones ho sakra sem!"poručil barmanovi a ten přiběhl se šampaňským v ruce během chvilky.
Nalil těm dvěma.
"A Christine bude pít kurva co?" Byl to jeho typický agresivní tón, který použil vždy, když si chtěl udělat respekt.
"Omlouvám se, Sonny, hned něco donesu" a Tony upaloval k baru a donesl mi ve stejně drahé skleničce kterou měli oni džus.
"Děkuju", jen jsem se na Tonyho usmála a pak jsme si konečně mohli přiťuknout.
"Takže na vás a taky na to mrňě", pronesl přípitek See a ťukli jsme si.
"Jaký mrně??" Sonny chtěl pokračovat, ale já ho chytla za kravatu, přitáhla k sobě a zacpala jsem mu pusu polibkem. Chuť něco říkat ho zřejmě přešla, protože položil skleničku a dal mi na oplátku polibek.
Pak jsme si opět sedli.

"See, lhát ti nikdy nešlo, tak povídej". Sonny se nenechal odbýt.
"Mám jen blbou náladu." See se mu nepodíval do očí. Za ty roky, co ho zná, by mohl vědět,
že Sonny pozná když někdo lže. Ale nemohla jsem si pořád uvědomit , proč má See tak špatnou náladu. Myslel si, že smíchem a gratulací to zakryje, ale to se mu rozhodně nepovedlo. Netrvalo dlouho a všiml si toho i Sonny.
"See děje se něco?" napil se pití.
"Ne", odsekl. "A kdy se chcete vzít?"
"Jo to je sice hezký, ale proč ji máš?"
"Ale to je jedno", koukal se pořád na zem.
Sonny bouchl pěstí do stolu až skleničky s pitím naskočily.
"See!", zvýšil hlas. Chytla jsem Sonnyho za ruku, aby byl v klidu
"Pohádal jsem se s tátou", pořád se díval na zem, ale jak to dořekl, tak se na Sonnyho podíval. Sonny jen přikýv. Už to vypadalo, že by mohl být klid, ale Sonny se nedal.
"Proč?"
"To je jedno"
"Kurva, See mluv!", opět nahlas
"Řekl mi, že se s tebou už nemám vídat, a že si mám najít nějakou slušnou práci", opět měl skleněný oči.
"Ten šmejd!" Sonny opět zuřil.
"Ne,
Sonny klid…já ho neposlechnu…já ho neposlechnu jasný!!" uklidňoval Sonnyho, ale na toho to neplatilo.
Sonny se zvedl od stolu a šel směrem k východu.
"Sonny, ne. Pojď si sednout", řekla jsem nahlas, ale Sonny nevnímal.
Byl už skoro u východu, chtěli s ním jít ty jeho gorily, ale on na ně jen vyštěkl: "Ne! Jdu sám!!" a vyšel z baru
My se Seem jsme hned utíkali za ním.
"Sonny!" křičeli jsme jeden přes druhého. Konečně jsme ho doběhli. See ho chtěl zastavit, ale co zmůže 18 letej kluk proti dospělýmu chlapovi.
"Sonny nech to být! Dá se to přece vyřešit v klidu.." chytala jsem ho za ruku, ale pořád mě pouštěl a šel směr můj a Seeho dům.
Vyběhl rychle po schodech. Slušně zaklepal a čekal až otevřel Seeho otec, kterého jsem občas potkala na schodech.
"Můžu dál??" jeho otec Lorenzo ani neodpověděl a Sonny se prorval dovnitř.
"Tati, vysvětlím ti to" vběhl spolu se mnou do bytu.
"Co tu dělá?" ukázal na Sonnyho.
"Přišel jsem tě pozdravit", řekl ironicky Sonny.
"Sonny uklidni se", stoupla jsem si před Sonnyho.
"Lásko, to si musím vyřešit sám, nezlob se".
"Bože…"Lorenzo jen zahlásil.
"Co je kurva? Jinak mohl by jsi mi říct,
proč se See se mnou nemá vídat??", šel na něho dost z ostra.
"A co ti je sakra do toho?? Budu svému synovi říkat co chci!", reagoval na to Lorenzo.
Věděla jsem, že tyhle slova Sonny neměl rád. Tak jsem ho zezadu pohladila po zádech.
"Fajn…heh…fajn!" hned po něm vystartoval, vrazil mu pěstí a přimáčkl ho ke zdi.
"Nechte toho!!" křičela jsem. See se snažil ty dva od sebe odtrhnout, ale oba to byli opravdu tvrdohlaví muži.
Lorenzo se nedal a bouchl Sonnyho do břicha. Ten od něho odletěl a nějakou dobu se držel za břicho.. pak se opět pustili do sebe, lítaly pěsti a rozbíjeli věci kolem sebe.
Tenkrát jsem měla hrozný strach. Oba byli celí od krve a já a See jsme byli opravdu zoufalí.
Nevěděli jsme, co dělat. Já se jen dívala, jak se tam spolu perou. Nikdo z nich prostě nemohl říct ať už toho nechají.
"Nechte toho!!" zakřičela jsem tak hlasitě, že to muselo být slyšet až na ulici.
Pak mě ale přepadla ukrutná bolest v podbříšku.
"Auu!!"zakřičela jsem a sesunula jsem se v bolesti na zem.
"Christiane, co se děje?"přiběhl ke mně hned See.
"Já nevím hrozně to bolí!!", začala jsem brečet bolestí.
"Sonny! Christine!!!" zařval See, aby si toho konečně Sonny všimnul.
Sonny konečně zareagoval.
"Pust mě!!" zařval a přestal se s Lorenzem prát.
Lorenzo když viděl, co se děje, tak toho nechal.
"Christine zlato…co se děje?"
I když jsem měla hrozné bolesti, zmohla jsem se na jednu věc a to dát Sonnymu pořádnou facku.
"Fajn zasloužil jsem si ji…ale teď mi řekni co ti je?"
"Bolí mě břicho…", brečela jsem
"Bože…."vzpomínám si na jeho ustrašený výraz.
"Bojím se o miminko Sonny."držela jsem se pevně jeho saka.
"Cože jaký miminko?"ozval se Lorenzo.
"Je těhotná", řekl mu See.
"Tak to by měla jít okamžitě do nemocnice než o něho příjde", řekl Lorenzo dost naléhavě
"Sonny…má pravdu…musí do nemocnice!"připojil se See.

http://i182.photobucket.com/albums/x40/nica1992/IONELicon.gif?t=1230892326
Líbilo?Těšíte se na další?Nějaký dotaz?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dana Dana | Web | 21. ledna 2009 v 8:57 | Reagovat

Teda nádhera! Jsem zvědavá, co jí bude. A doufám, že nic vážného.

2 týnka týnka | Web | 21. ledna 2009 v 10:02 | Reagovat

WOW:)Teda..doufám,že bude v pořádku..snad o to malinký hned nepřijde...jinak krásný..určitě se moc těším na pátek na další porci tvé povídky:)

3 Vera Vera | Web | 21. ledna 2009 v 10:49 | Reagovat

Máš u mě cenku za bleskovku !

4 zipik (SB) zipik (SB) | Web | 21. ledna 2009 v 13:08 | Reagovat

Chudák ... aby nepotratila :-(

5 Lusssinka Lusssinka | Web | 21. ledna 2009 v 15:45 | Reagovat

máš u mě diplomel za bleskajdu

6 Lusssinka Lusssinka | Web | 21. ledna 2009 v 15:45 | Reagovat

*diplomek

7 Denča -♥ Tvéé SBééčko které tě má mocko rádo a nece tě ztrati :)) Denča -♥ Tvéé SBééčko které tě má mocko rádo a nece tě ztrati :)) | Web | 21. ledna 2009 v 16:58 | Reagovat

tak to je hezky.. snad se ji nestane nic vaznyho:((.. uz aby byl patek :D :D...

8 tess ♥ SB ♥ tess ♥ SB ♥ | E-mail | Web | 21. ledna 2009 v 17:19 | Reagovat

ježiš, snad se jí ani miminku nic nestane.... jinak moc krásné jako vždy

9 Anička Anička | E-mail | Web | 21. ledna 2009 v 18:35 | Reagovat

To je úžasný jsem zvědavá jak to dopadne.

10 Terka a Ginger95 SB♥ Terka a Ginger95 SB♥ | Web | 21. ledna 2009 v 18:40 | Reagovat

skvělé - samozřejmě, že se těšíme na další!!!!!!!

11 ivet ivet | E-mail | 23. ledna 2009 v 16:05 | Reagovat

rychle pokráčo, jsem tak zvědavá, že nemůžu dýchat!!!

12 helen helen | 25. ledna 2009 v 22:01 | Reagovat

piš piš piš a rychle...sme tady napjatí jak kšandy hele....:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama