Můj Příběh z Bronxu IV
Můj Příběh z Bronxu IV
8. ledna 2009 v 18:06 | IONEL | Povídka-Můj příběh z BronxuTak a je tu další dneska kratší díl mé povídky Můj Příběh z Bronxu.
Ten minulej měl uspěch což jsem hrozně ráda xD
Jinak zítra už by tu mohl být další protože dneska je to fakt krátký protože jsem to neměla jak useknout takže se na to může těšit zítra :o)
Jinak tu je teda další díl.
Kdo si nečetl předchozí díly tak ty jsou ZDE
Jinak překný čteníčko a budu ráda když napíšete o5 koment:
Můj Příběh z Bronxu IV
Pak se ten Frank podíval na Sonnyho,Sonny se díval na mě, měl dost zděšený výraz skoro to vypadalo že ztratil všechnu odvahu.Ten Frank najednou nevěděl na koho mířit.
"Franku ji do toho prosím nepleť"řekl do dost pomalu ale zřetelně
"Ale..copak Sonny?Vidím snad ksicht chlapa který se bojí o milovanou osobu??"
"Řekl jsem že ji do toho nemáš plést!!!"vyjel po něm Sonny
Tenkrát to bylo poprvé co na mě někdo namířil pistolí.Celá jsem se rozklepala nevěděla jsem koho mám sledovat jestli toho Franka nebo Sonnyho.
"Jdi k němu!"kývl hlavou ke Sonnymu.Já okamžitě šla.Sonny mě schoval za sebe a sám sebe vystavil nebezpečí ale já byla tak zvědává že jsem stejně vykukovala s povzdálí Sonnyho.
Všichni Sonnyho kumpáni se už hnali ke dveřím prví tam byl Jimmy.
"Sonny dívej se..jak ji proletí kulka hlavou"odjistil zbraň a už se chystal střílet.
Ale Jimmyho zbraň byla rychlejší a střelila toho Franka do ruky a zbraň upadla na zem.
To už pak ani Sonny na nic nečekal a odkopl tu zbraň někam pryč.Pak vytáhl svoji zbraň kterou měl ve svém saku.
Sklonil se k tomu chlapovi na zem přitiskl mu hlaveň na čelo.
Já byla v tu dobu kousek od Sonnyho a na všechno se dívala nemohla jsem uvěřit vlastním očím.
"Sonny co to děláš?"řekla jsem dost potichu ale myslím že mě slyšel
"Franku dívej se…jak ti proletí kulka hlavou"říkal dost ironicky a přitom mu tiskl zbraň k čelu.
Pamatuji si na vystrašený obličej toho Franka.
"Sonny já to nemyslel vážně"začal brečet.
"Pozdě Franku"a střelil ho jednou do hlavy a pak dvakrát do hrudi.
Nemohla jsem uvěřit vlastním očím on zabil člověka,byla jsem v naprostém šoku.
Pak jen Sonny kývl na Jimmyho aby se postaral o tělo a pak šel rovnou ke mně.
"Co jsi to udělal?"skoro s brekem jsem řekla
"Musel jsem."
"Musel??"řekla jsem s brekem.
"Christine já ti to všechno vysvětlím."schoval si zbraň
"Vážně?Nemusíš se snažit tohle bylo dost velký vysvětlení"to už jsem kompletně brečela prodrala jsem se davem a vyběhla jsem ven z baru.Potřebovala jsem se nadechnout bylo to něco hrozného viděla jsem jak zabili člověka.
"Christine!!!"křičel na mě zoufale Sonny.
"Mám ji přivést?"promluvil jeden ze Sonnyho kumpánů.
"Ne,jdu za ní sám." Už se chystali že za ním půjdou ty jeho gorily ale on je rychle zarazil.
"Na to zapomeňte chci s ní být sám"a utíkal za mnou
Já byla venku bylo mi špatně,připadalo mi že je všechno špatně.
"Christine….omlouvám se"
"Omlouváš se??"pořad s brekem
"Ano omlouvám nechtěl jsem tě do našeho světa zatahovat"
"Už se stalo Sonny,já viděla jak jsi ho zabil,vím že chtěl zabít on tebe ale tohle nebylo přece řešení!!"
"U nás je to trochu jinak,víš asi kdo už jsme."
"No…hm…dneska jsem si to stoprocentně potvrdila!!"
"Řekni ni to"naléhal
"Jste mafiáni.Všichni do jednoho….i See že?"
Sonny sklonil hlavu jako by se za to všechno styděl.
"Ano ale See je v tom dost nevině…on je jinej."
"OOOOO jaké štěstí že jsem ho potkala!!Ale já se do Seeho nezamilovala!!"začala jsem opět hrozně brečet no a pak jsem si uvědomila co jsem vlastně řekla.Prohrábla jsem se vlasy a začala ještě víc brečet,říkala jsem si jaká to jsem ale kráva.
"Cože?"
Už mi to bylo dost jedno takže.
"Zamilovala jsem se do tebe"
Sonny se usmál a šel ke mně blíž.
"Jo ale to nemění na tom že jsi zabil člověka!!"zase pláč
"Ani nevíš jak jsem se bála!!"
"Já se taky bál Christine"
"Tak to se ti vůbec nedivím mě totiž taky mířili na hlavu"s brekem
"Ne počkej tak jsem to nemyslel,nebál jsem se toho,když mi mířil pistolí na hlavu bál jsem se tehdy když mířil na tebe."
Tenkrát jsem se chytla za pusu.Pamatuji si jak se mi klepali ruce.
"Sonny já se bála!!!Já se hrozně bála!!Bála jsem se že tě zabijou!!Bála jsem že tam umřu!!"s brekem jsem hrozně křičela,šla jsem k němu a začala ho jemně bouchat do hrudi.
"Už je ale dobře."chytl mě za ruce a objal.
Na to obětí nikdy nezapomenu vlastně na ten celý den.Jak mě objímal hroz ně jsem plakala a tiskla jsem se k němu.
"Už je dobře"pořad opakoval a mě to uklidňovala.Jeho hlas,jeho klidný tlukot srdce.
Po nějaké chvilce jsem se uklidnila a uplakanýma očima se na něho podívala.
"Chtěla bych….o tobě vědět víc."
Jeho prsty se dotkly mé tváře a utřely slzy které se mi zrovna kutáleli po obličeji.
"My jsme jako droga jednou ochutnáš a už nebude cesty zpět."
Pamatuji si že jsem tenkrát neváhala moc dlouho,moje zvědavost a touha poznat Sonnyho byla prostě silnější.
"V tom případě chci ochutnat to vaše zakázané ovoce"tenkrát mi to přišlo jako dokonalá odpověď.
"Dobře…."Tenkrát jsem si sedli na schody které vedli ke mně do domu a začali si povídat,měli jsme na to celou noc a já prostě chtěla vědět co je zač.
"Tak se ptej…"usmál se
"Dobře…takže začneme úplně od začátku…tvoje jméno je?"
Sonny se zasmál.
"Až tak od začátku jo?"
"Ano prosím chci si být stoprocentně jistá"
"Dobře….Sonny Calogero"
"Jsi Ital?"Nebyla to otázka spíš konstatování
"Ne…no vlastně ano…no narodil jsem se až tady ale jinak moje rodina pochází z Itálie"
"Dobře…hm…tohle bylo poprvé??Hm…myslím že ji zabil člověka?"
Sonny chvilku váhal ale nakonec mu asi došlo že lhát nemá cenu.
"Ne"v duchu jsem si říkala…sakra a přesnější bys být nemohl!!
"Aha…hm…a kolik lidí jsi už zabil?"
"No…už ani nevím"
"Už ani nevíš??"bože doufám že tu nesedím s nějakým masovým vrahem.
"Tak kolik jich tak bylo?5?10?15?30?"
"Záleží na tom??"podíval se na mě dost smutným pohledem.
"Ne až tolik ne…"začala jsem povolovat
"6"jen odsekl a pak se díval upřeně před sebe jakoby se vrátil do minulosti.
"Co se stalo?Myslím proč zrovna tihle?"
"Dělali problémy....ubližovali mým přátelům….pokaždé něco"
"Mrzí tě to aspoň?"koukala jsem se mu přímo do očí
"Moc…ani si nedovedeš představit jaký to je někoho zabít,když se někomu díváš do očí a on škemrá o život"
"Tak proč to děláš?"
"Myslíš že mě to baví?Myslíš že je to pro mě potěšení někoho zabít?"
"Já nevím"
"Není….ale zabil jsem jen ty co si to zasloužili"
"Zabít někoho podle mě není cesta"
"V našem světě bohužel ano"řekl a podíval se mě do očí.
"Co tě dál zajímá?"chtěl už asi odejít od tématu
"Byl jsi už ve vězení?"
"Jo….10 let…celých zkurvených 10 let."
Tak to je opravdu dneska vše.
Jak se líbilo???
Napište koment a hlásněte v anketě :o)
Komentáře
wow!!.tak to je mazec!!!...lol..tak honem už zas další díl ne,?!!!![]()
jeeeeeeeeeeeeeej super!!!pokracovanie...ale prv sa uc!!!a same jednotky v skole aby si mohla ist na strednu ale uzi si este ZS mne strasne chyba:(ale to poviedka...ten Sonny
waw!
Krásný...pokračování...poznat takovýho chlapíka....
parádní...ta scéna kdy na ně mířil a pak jak ho zabil...utěšování a nakonec odkrývání minulosti..prostě krása!!:)
ty jedeš :) opět krásnej díl,moc se mi ten příběh líbí.
uf, holka zdrhej, tohle nedopadne dobře, ale jinak opět super kapitola, nemůžu se dočkat další!!
















Teda...takovýho chlapa bych chtěla poznat.. moc zajímavý...zajímavá minulost, že je mafián bylo jasný, A to střílení..hezký.